čtvrtek 3. července 2008

Začínám zlobit...

Tak už jsem se na plínku trefila celkem čtyřikrát...ale jenom když panička vidí, že čuchám a dojde tam se mnou - třeba dneska ráno v pět to vyšlo. Pak šla ale panička spát (prý se mnou ven ještě za tmy chodit nebude) a protože já už jsem neusnula, chtělo se mi nad ránem znovu. Tak jsem udělala potřebu v obýváku (naštěstí není zařízený a dobře se tam vytírá, tak to paničce neva). No a když jsem se tak hezky "vyvenčila" doma, už se mi samozřejmě nechtělo ven, tak jsme se s paničkou válely až do čtvrt na devět (on totiž páníček dneska nebyl doma, tak nás nevzbudilo jeho vstávání).
Taky páníček včera říkal něco o tom, že zavře do ložnice dveře, abych tam nešramotila, ale asi mu to neprojde :-) Panička by si mě totiž nejradši vzala až do postele...ale už tam má Béé a Ňufíka, tak bych je musela asi nejdřív zakousnout, aby tam bylo místo pro mě.

Už jsem se asi úplně otrkala a začínám vystrkovat růžky. Panička už si dokonce nachystala po ruce noviny, aby mě mohla plácnout, když zlobím moc (třeba když se jí snažím kousat do šňůry od notebooku, do prstýnku na noze nebo když útočím na sedačku). Ale většinou mi s nima jenom hrozí. A prý jestli ji nepřestanu kousat, kousne mě taky...no to jsem teda zvědavá...stejně určitě jenom slibuje...

Dnes ráno jsme měla víc zážitků s pejskama, než kdybych šla do školky. Nejdřív jsem potkala tu yorkšírku, co jsem se jí tak strašně bála, ale tentokrát jsem si s ní už chtěla hrát (ale utekla mi). Pak jsme se očuchaly s jezevčicí z vedlejšího baráku, no a pak už to jelo... U houpaček seděla naše stará známá retrievřice, tak jsme šly s paničkou za ní a během chvilky nás tam bylo pět... nevěděla jsem kam dřív skočit a koho dřív očuchat. Ale už se tak nebojím, jen když na sebe kluci začali štěkat - to se mi totiž vůbec nelíbí. No a když jsme vyrazily s paničkou na předobědovou vycházku, zase jsme potkaly retrievří kamarádku. Tentokrát mě už žádní jiní psi nerozptylovali, tak jsem se s ní honila a skákala jsem po ní - ještě, že je tak hodná. Jsem zvědavá, koho potkáme odpoledne.
Jinak jsem teď na sídlišti nejoblíbenější pejsek - všem se strašně líbím a všichni by si mě pořád chtěli hladit.

Už se těším, až přijede páníček a vyfotí mě venku, ať vám můžu ukázat, jaké to tady mám.

Žádné komentáře:

Okomentovat