neděle 28. září 2008

Nové granulky a nová kamarádka

Páníčci mi včera otevřeli ty nové granulky Orijen a je to fakt mňamka - i páníček je chutnal a říkal, že jsou dobré :-) Tak mu panička hned zakázala mi na ně chodit :-b (mají totiž strašně moc masa, tzn. proteinů). Taky jsem dostala blikací obojek, abych byla večer vidět.

Dnes jsme vyrazili všichni tři na výlet na Hvozdnou (to je od nás kousek), tam totiž bydlí jedna velká hovawartka Bella s paničkou - paničky se našly přes portál hafíci, tak jsem se šla seznámit a pánící omrknout, jak vypadá velký hovík (a porovnat tak, jak rostu) :-)
Bellča na mě nejdřív trošku brčela, ale pak už jsme byly kámošky... přestala jsem ji totiž otravovat, protože se za ní vlnila taková správně dlouhá šňůra, co mi pořád utíkala.

No a páníčci jsou teď strašně překvapení, jak najednou poslouchám - i na přivolání a dokonce už i když jsou tam jiní pejsci. Jen aby na mě teď nepřišla brzo puberta...

Váha: 21,6 (sobota dopoledne)

úterý 16. září 2008

Sám doma

Tak dnes jsem byla sama doma... teda skoro. Panička musela jet vyřizovat nějaké věci do Brna, a tak vstala už za tmy a za čtvrt hodiny po ní nebylo ani vidu ani slechu... tak jsem ještě s páníčkem chvilku pochrupovala v posteli, pak jsme se šli vyvenčit, nasnídat... a pak zmizel i páníček! Byla jsem tu víc jak tři hodiny úplně sama! Však jsem ho pak taky pěkně vítala, když přišel na oběd a vyvenčit mě. Panička se vrátila až o půl čtvrté, ale to už jsem tu samotu brala v klidu - aspoň jsem měla čas si schrupnout a nikdo mě neotravoval...
Příští týden to prý ale bude ještě na dýl nebo co - paničce začíná škola a nejen, že bude odjíždět za tmy, ale dokonce se bude za tmy i vracet...

Jo a páníci už přišli na to, proč mi teď tak divně táhne z tlamičky... padají mi zuby (stoličky - přední už mám dávno), a tak je mi papula cítit po krvi z dásní... Ale že mám teda už kusadla - ty stoličky stojí fakt za to.

Váha: 19,5 kg

neděle 14. září 2008

Pozor, změna

Panička řekla, že v rámci zachování zdraví (jejího i mojeho) se o mě bude celý víkend starat páníček, tzn. na vycházkách si mě bude hlídat a vodit on, a když něco vyvedu, tak si to bude taky muset uklidit on (a mám pocit, že to zahrnovalo i případné vynadání či vytřepání, ale fakt netuším proč).
Já jsem ale strašně hodná. Akorát jsem se pokusila trochu pocuchat nervy i páníčkovi (spravedlnost musí být), když jsem mu utekla za malým děckem asi 200 metrů - ale nevyplatilo se mi to... Žádná sranda se z toho nevyklubala, a když jsem si při běhu zpátky za páníčkem všimla kamošky Lízy a chtěla si hrát, dostala jsem vodítko a musela jsem domů... asi bude fakt lepší zase začít poslouchat.

pátek 12. září 2008

Panička se mnou nemluví...

...od včerejška jí totiž pěkně trénuju nervy.
Nejdřív jsem se dopoledne počurala na chodbě, i když už si normálně docela dlouho říkám o venčení tak, že začnu chodit po chodbě ke dveřím a drabat na ně. Tak mi vynadala, vytřela všechno savem, abych neměla pocit, že to někde voní po záchodu, a dala tam koberečky, co se už skoro týden větraly na balkóně. No a mě nenapadlo nic lepšího, než se na jeden po druhé večeři znovu vyčurat. Tak vytočenou paničku jsem ještě neviděla. Vytřela to, vzala mě ven (jsem zapomněla říct, že tahle "nehoda" se mi stala asi minutu před tím, než panička vyšla z ložnice s tím, že jdeme na vycházku, když už jsem dojedla). A dostala jsem zákaz vstupu do ložnice, prý si nezasloužím... Po půlnoci ale vyměkla a otevřela mi. Akorát do postele jsem nesměla. Tak jsem se šla nudit do kuchyně...podala jsem si mimo jiné misku se zbytkem granulí a dvě buvolí kostičky. Ale dělala jsem u toho moc velký kravál a panička se vzbudila a přišla mi to sebrat. Tak jsem jí hned počurala druhý kobereček...

A ona se mnou teď vůbec nemluví a na procházce mě nepustila z vodítka. Netušíte někdo proč?

čtvrtek 11. září 2008

Můj nový pelíšek je malý...

Zrovna před chvíli jsem si vzala svého plyšového pesana a vyšplhala za paničkou na postel, že se jako budu válet. No a jak jsem se s pesanem převalovala, válela a vrtěla, zkutálela jsem se z postele... Byl to strašný šok - to není žádná sranda, když vám najednou zmizí postel z pod zad! Oči jsem měla vypleštěné jak dva tenisáky a panička, místo aby mě politovala, se mi ještě blbě smála... To je teda den...

Váha: 18,5 kg (aspoň včera večer to ještě byla pravda)

sobota 6. září 2008

Mám nový pelíšek

Minulý týden to původně vypadalo na náročný víkend, protože v pátek bývá školka, v sobotu jsme jeli do tlumačova a v neděli měl přijet původní páníček-chovatel se ségrou a mamčou na návštěvu, ale skutečnost byla jiná. Školka se výjimečně nekonala a návštěva taky ne, protože u Piškotů onemocněli... Ale snad se ještě ukážou, než začne semestr a moje panička a ségřin a mamčin páníček začnou zase jezdit do školy.

U nás se teď nic nového neděje. Panička se mnou pořád cvičí (když necvičím já s ní), rostu jako z vody, padají mi zuby a kradu - nejradši chleba. Třeba minulý týden jsem si ho podala ze sporáku, kde ho panička měla položený, aby se rozmrazil... Smůla no, musela si vytáhnout druhý :-)

A taky už spím v posteli... Páníčci se sice snažili mě přesvědčit, že na zemi je to o dost lepší, ale mně se nezdá. Nevidím jediný důvod, proč bych měla spát někde jinde než oni. Páníček se sem tam ještě pokusí o nějakou odvetnou akci, ale myslím, že válku prohrál... já na něho vždycky zakoulím očima a je to :-)
(Ale není to zadarmo - vypadá to, že mě asi budou doma častěj sprchovat, abych jim v posteli nesmrděla... Zrovna předvčerem jsem přišla z procházky tak strašně oslintaná a smradlavá, že jsem musela chtě nechtě do vany.)