středa 20. července 2011

Žiju, jenom nestíhám psát

Milý deníčku,
u nás jsou velké změny (a prej mě ještě další čekají). Tak například mi od zimy pěkně ztloustla panička... a v důsledku toho už jsem s ní pár týdnů (teď už spíš měsíců) nebyla nahoře na poli a v lese. Aspoň že páneček mě občas vezme. Ale to taky už jen sporadicky, protože ho po x týdnech (konečně pro něj, bohužel pro mě) přestala bolet naražená záda z fotbalu a zase začal chodit cvičit a vymýšlet jiné kraviny, jak my tomu s paničkou soukromě říkáme...
Ale to není všechno - páníčci se asi rozhodli, že už se jim staré uspořádání naší rodinné boudy nelíbí a skoro všechno tady překopali... mám pocit, že nic už není na svém místě. Na chodbě máme novou podlahu, která nějak víc klouže než to asi 30 let staré lino, takže teď pěkně bruslím, když dobíhám ke dveřím. Skladiště už není skladiště, ale normální místnost s velkou sedačkou (na kterou nesmím), kde teď páníci tráví většinu času (protože tam mají počítače). A ve staré dobré pracovně, kde jsem s paničkou prolelkovala většinu dne (teda lelkovala jsem já, ona ťukala do PC) teď není na svém místě snad už vůbec nic - a taky tam vůbec nikdo nechodí a je tam až podezřele uklizeno. Dokonce i v ložnici se vedle paniččiny postele objevila jakási dřevěná klec (a pro mě asi není - už je tam dobře dva týdny a nikdo mi ji nijak nevnucuje) - takže když chci paničku ráno olízat, sotva k ní projdu... (a když už se protáhnu, musím to vzít zpátky přes postel, jinak se nevytočím).
Další velká změna mě prý čeká za dva až tři týdny - panička furt mluví o nějaké nové ségře a že na ni budu muset být hodná a hlídat ji a tak, tak jsem zvědavá, co z toho jako bude. Zatím jsem neobjevila v bytě žádné nové pelíšky ani misky, tak čuju nějakou zradu...
Pak se zkusím ozvat, jestli budu mít čas. Do té doby se mi snad podaří sebrat páníčkův telefon a pochlubit se aspoň fotkama a videem za posledního půl roku, ať tu mám i nějaké aktuální obrázky.

Létu zdar!