středa 29. dubna 2009

Cesta tam a zase zpátky

Páníček tu měl o víkendu jednoho kamaráda, se kterým se v pátek odpoledne vypařili na nějakou noční hru a nás holky nechali doma. Přišli až o půl šesté ráno. Samozřejmě, že mě to vzbudilo, a protože už jsem byla vyspaná, pořád jsem pak pochodovala kolem (a na laminátové podlaze je to DOST slyšet). V osm ráno už to panička psychicky nevydržela a vstala, pobrala věci, klíče od auta a mě a vyrazily jsme směr Tlumačov.
Cestou jsme se ještě stavily za tetou v obchodě pro krmení, kde jsem si stihla pohrát s Dagem (který náhodou taky přišel omrknout, jak tetě to prodávání jde) a jeho mini kamarádem Maxem (odvážný bišonek), vybrat hračku a sežrat spoustu pamlsků (mám se tam jako v ráji). Panička mi ještě domů vzala celou krabici žvýkacích tyčinek na čištění zubů a po hodině jsme byly připravené pokračovat v cestě.
V Tlumačově na mě čekala Ilčina (to je nejmladší panička) čerstvě zasazená zahrádka, tak jsem se rozhodla, že jí taky pomůžu. Přeryla jsem jí kus hrachu a trochu pokypřila salát a kedlubny, ale prej se jí to moc nelíbilo (psala pak výhružné SMS). Chtěla jsem jí to i zalít, ale nepodařilo se mi dotáhnout hadici až dozadu - stejně nedosáhnu na kohoutek.
Protože bylo moc fajn počasí a spousta času, vyzvedly jsme po obědě Ronu a šly do lomu. Tentokrát jsme došly až k němu, ale ani jedna z nás tam nevlezla - u paniček se není co divit, ty jsou zmrzlé i v červenci - ale od nás se asi nějaký plavecký výkon čekal. Ale ve výsledku jsme stejně morké byly - jak jsme se s Ronou procházely okolo a na kraji jedné maxikaluže/minirybníčka (hloubka tak 0,5 m), ujely mi nohy a žuchla jsem tam až po krk. A ta potvora Rona mě pak nechtěla nechat vylézt. Byl to moc fajn výlet.

V neděli jsem ještě s páníkama a tím kamarádem šla na procházku k fryštácké přehradě, ale to už tak zábavné nebylo - pořád jenom strom, strom, strom, pak špinavá voda s dvouma kačenama, co nechtěly připlavat ani pro piškotek, a zase strom, strom, strom. Moji hladoví dvounožci si ještě na Kocandě dali pozdní oběd (já jsem dostala jen vodu a pár piškotů) a bylo po víkendu.
Jsem zvědavá, co se bude dít tentokrát.

úterý 21. dubna 2009

Angie vrací úder

Tak jsem to těm černým krvežíznivým parchantíkům vrátila i s úrokama - mám za krkem nakapaný Frontline a černí pasažéři vystupují dobrovolně. No fakt - páníčci byli v sobotu omrknout ke kamarádům jejich nové škvrně a aby si ho (teda vlastně ji) mohli pořádně prohlídnout, musela jsem čekat na zahradě, která je mimochodem úplně zamořená, protože je hned u lesa... V jednu chvíli po mě lezlo najednou pět nebo šest klíšťat. Panička mě nejdřív zkoušela obírat, ale pak řekla, že na to nemá nervy a musím počkat domů. Pak jsme šli ještě na fotbal a po fotbale pěšky podél vody domů. No a než jsme přišli, žádné klíšťata jsem na sobě neměla.

Páníček už je od včerejška zase v práci, tak můžu odpočívat. Panička navíc za chvilku jede do školy, tak si tady lehnu a ani se nehnu - už to fakt potřebuju. Včera jsme málem jeli znovu za Sendym, ale panička říkala, že se musí něco učit, když se tak dlouho flákala, a výlet odložila.

čtvrtek 16. dubna 2009

Pomoc

Páníčci se rozhodli mě zničit! Páníček má celý týden volno, aby si odpočinul, a já jsem z toho celá zničená. No uznejte sami: v sobotu výšlap do města a zpátky, v neděli Tlumačov, v pondělí mrskačka, ve středu výlet na Lukov a po lese a dnes mě panička vzala za Sendym... A to jsme ještě měli jet do Luhačovic nebo kam... Už aby šel páníček zas do práce :-) Ale ty výlety jsou jinak strašně fajn - jen kdyby ze mě furt nemuseli obírat ty klíšťata.

Dnes jsem se se Sendym pořádně zřídila - nechala jsem se přemluvit a vlezla do potůčku, což by samo o sobě nebylo nic hrozného, kdyby zbytek cesty nevedl po prašné škváře. 
Za chvilku ze mě byl znakatý hovík - akorát, že jsem měla opačně barvy :-) Před koncem procházky nás paničky znovu nahnaly do potoka, abysme smyli tu největší špínu, a pak jsme museli schnout na sluníčku u pískoviště, aby mě vůbec pustili do trolejbusu. Doma jsem pak málem ucpala vanu :-)

P.S. Ty fotky jsou z úseku PŘED škvárou :-D

pondělí 13. dubna 2009

Klíšťata útočí

Tento týden v průměru lapáme jedno klíště denně - naštěstí jich bývá zakouslá jen polovička, ale i tak je to otrava... Vypadá to, že jim začala sezóna :-/ A zřejmě to nebude jen místní zlínská záležitost - včera se mi jedno zakouslo do čela v Tlumačově. 
Zaslechla jsem něco o návštěvě veteriny, ale cítím se naprosto zdravá, tak tam asi půjdem pro nějakou biologickou zbraň proti černým pasažérům - doufám, že to zabere - mám z toho vždycky šoky, když panička sahá do šuplíku pro pinzetu (má tam totiž i ty moje kapky do uší!!!)

Jinak je ale život moc fajn. Páníček má teď dovolenou, v sobotu jsme byli na výlet ve městě, v neděli jsme grilovali v Tlumačově (dostala jsem kus masa, protože ho udělali moc) a dnes jsem s páníčkem oběhla mrskačku (vykoledovala jsem si balíček žvýkacích kostiček na čištění zubů). No není život krásný?!

pátek 10. dubna 2009

Svod mladých Štěpánov 2009

Tak vám jdu s týdenním zpožděním poreferovat, jak bylo v sobotu na svodu.

Páníčci vstali podezřele brzo - venku bylo ještě šero - a po několika minutách ranní hygieny chňapli věci a mě a hrr do auta... Byla jsem tak rozespalá, že jsem se žačala divit, proč jedeme do Tlumačova tak dlouho, až v Přerově. Páníci ale měli na práci důležitější věci, než mi něco vysvětlovat - kombinace páníček za volantem a panička v roli navigace není zrovna ideální. Ale podařilo se - Olomouc jsme projeli bez bloudění a malé zaváhání navigátora nás akorát do Štěpánova dovedlo z druhé strany.

Hřiště už jsme našli jednoduše - stačilo se dívat po větší hustotě hovíků. Tak jsme se nahlásili, dostali číslo a reklamní balíček a čekali, až dorazí zbytek nahlášených Piškotů. Byla jsem z toho ze začátku dost na větvi - tolik pejsků na hraní a všichni na vodítku! Ale aspoň se ségrou Agnes jsme se trošku pokočkovaly, když dorazila. S Bertíkem jsem si už moc nepohrála - byl o dost větší a celou dobu myslel jen na jedno, tak nás nakonec paničky musely držet odděleně :-)

Na posouzení jsme šli skoro poslední (šlo se podle chovatelských stanic - podle abecedy), tak jsem se stihla do těch cca 11:30 unavit a uklidnit. V kruhu mě nějaké dvě paní celou osahaly a prohmataly, okoukly zuby, změřily si mě a nechaly mě s paničkou běhat chvilku dokola (pochválily nás, že jsme si to hezky natrénovaly - takže jsem paničce ostudu nakonec neudělala). Pořád si něco psaly, ale panička říkala, že to dopadlo dobře. Jen prej mám nestandardně nesené uši, ale to má kdekdo, a já se tak páníčkům líbím :-)

Shrnutí: 

  • výška: 61 cm
  • celkový vzhled: odpovídající
  • barva: plavá tmavá, bílé znaky v toleranci
  • skus: nůžkový
  • oko: tmavé
  • ucho: nestandardně nesené (L, P)
  • ocas: háčkující, delší

čtvrtek 2. dubna 2009

To to letí

Nějak teď s paničkou nestíháme psát. Ale ono ani není moc o čem - procházky jsou rutinní záležitost zpestřená občasným výletem za Sendym (to když se podaří, že obě paničky mají volno ve stejný den), počasí si už několik týdnů dělá co chce (i když teď už to opravdu začíná vypadat jako jaro) a žádné nové kamarády ani nepřátele tu v okolí nemám. Takže si tu teď tak v klidu žijem, kontrolujem pravidelně sídliště a učíme se pořádně poslouchat a neskákat na cizí :-)

V sobotu se jedeme předvést do Olomouce na svod mladých hovíků, tak už se všichni tři těšíme. Akorát panička pořád sýčkuje, že to bude strašná ostuda, až s ní začnu smýkat na vodítku ve snaze všech skoro 40 psů očichat, prohnat atd... Nebo až po nás budou chtít, abych se vedle paničky proběhla, a já začnu vyskakovat a zakusovat se jí do ruky, haha (ona se mi to sice snaží vysvětlit, ale když mě to s tím skákáním baví víc... a nějaká ta naštvaná facka po čumáku mě vůbec netankuje :-) )
Páníček bere fotodělo, tak snad zas budou pořádné fotky (a snad se páníčkovi zase nepokazí počítač a tyto už nám zůstanou na pořád).