To to letí

Nějak teď s paničkou nestíháme psát. Ale ono ani není moc o čem - procházky jsou rutinní záležitost zpestřená občasným výletem za Sendym (to když se podaří, že obě paničky mají volno ve stejný den), počasí si už několik týdnů dělá co chce (i když teď už to opravdu začíná vypadat jako jaro) a žádné nové kamarády ani nepřátele tu v okolí nemám. Takže si tu teď tak v klidu žijem, kontrolujem pravidelně sídliště a učíme se pořádně poslouchat a neskákat na cizí :-)

V sobotu se jedeme předvést do Olomouce na svod mladých hovíků, tak už se všichni tři těšíme. Akorát panička pořád sýčkuje, že to bude strašná ostuda, až s ní začnu smýkat na vodítku ve snaze všech skoro 40 psů očichat, prohnat atd... Nebo až po nás budou chtít, abych se vedle paničky proběhla, a já začnu vyskakovat a zakusovat se jí do ruky, haha (ona se mi to sice snaží vysvětlit, ale když mě to s tím skákáním baví víc... a nějaká ta naštvaná facka po čumáku mě vůbec netankuje :-) )

Páníček bere fotodělo, tak snad zas budou pořádné fotky (a snad se páníčkovi zase nepokazí počítač a tyto už nám zůstanou na pořád).

Náročný víkend

Tento víkend to bylo náročné. V pátek nám doma nějací cizí páni vrtali do kuchyně (byl tam strašný nepořádek a rambajs), ale panička to asi věděla s předstihem, protože se Sendyho paničkou domluvila vycházku, tak jsme se zdejchly. Bylo to žůžo, jen kdyby bylo trochu teplej, aby paničky tak rychle nezmrzly a nechaly nás dýl blbnout. Ale vyběhali jsme se i tak dost, tak jsem v trolejbuse byla určitě ten nejhodnější pes, jakého kdy zlínská MHD viděla :-)

V sobotu přišel do toho kuchyňského bince ještě jeden pán, ale naštěstí mu to netrvalo dlouho a před obědem jsme mohli vyrazit po 14 dnech do Tlumačova. Počasí se trošku umoudřilo, tak jsme s Ronou vytáhly paničky i s páníčkem ven. Došli jsme skoro až do lomu, ale kromě mojí paničky už se všichni chtěli vrátit, tak se nedalo nic dělat - přehlasovali nás. Večer jsme ještě cestou domů stihli návštěvu kamaráda (lidského) v Otrokovicích (zas si hráli z nějakýma kartičkama a domečkama - blázni), tak jsem sebou plácla nejdřív pod stůl a pak ke dveřím na dvorek a čekala, až je to přestane bavit. Ale bylo to fajn - podařilo se mi občas vyloudit i něco na zub, chichi...

Dnes panička ještě likviduje zbytek páteční spoušťě, tak si užívám venčení s páníčkem a sleduju, co se to tu děje.

Teď jsem se dozvěděla, že mě panička přihlásila za 14 dní na svod mladých. Prý jde i ségra s bráchou. Doufám, že mi tam nebude nikdo ubližovat! Pak vám začerstva pohafám...

Jaro je tady

Konečně to začíná chvilkama vypadat jako jaro. Třeba poslední neděli bylo úplně ukázkově - tak jsme toho s paničkama využily a vyrazily s Ronou zase jednou směr tlumačovský lom. Nešly jsme sice moc daleko, protože paničky slíbily bábině, že jsme za půl hodinky zpátky a že si pak dají kafe a tiramisu (rozmlsanci). Ale i tak to bylo fajn. Škoda, že to vydrželo jen jeden den - v sobotu i v pondělí usilovně pršelo a občasné přeháňky trvají do teď, takže občas musím do vany i třikrát denně kvůli blátu na podvozku (sranda je to hlavně, když není doma páníček... já do vany sama nevyskočím a panička mě moc neunese, chichi). 

Musím si ale postěžovat - poslední dobou na mě panička zapomíná s obědem nebo co... když si neodložím něco od snídaně, tak jsem ráda za kousek masa (když mají páníčci) nebo za starý chleba... ona si snad myslí, že budu jíst jen dvakrát denně! Musím říct, že úroveň služeb jde nějak dolů - když jsem se nastěhovala, podávalo se jídlo 5krát.

Tak dnes držím protestní hladovku - snědla jsem půlku snídaně a od té doby dělám mrtvýho brouka... upřímně řečeno, teď už mi ani nic jiného nezbývá, protože po obědě panička uklidila misku i se zbytkem granulí a jak ji znám, nedá mi ji dřív než na večeři...

Tak se mějte a já jdu zase hladovět

Váha: určitě strašně málo