Tunel a la kutil Tim zafungoval - ve školce jsem teď na povel "tunel" už docela slušně probíhala. Ale jen ten modrý, který už znám - červený tunel mi tak dobře nešel (a pak že prý psi nevidí barevně). Kladiny se bojím pořád stejně...
Ale školka není jen o cvičení (to musím dělat pořádně hlavně s paničkou doma), ale hlavně o kamarádech a o ty tam není nouze. Tentokrát už jsem se vůbec nebála a dokonce jsem si hrála s ročním labradorem Dustym - šplhala jsem mu po zádech a po hlavě a váleli jsme se po sobě...no strašná sranda. Pak přišel nový kamarád, o tři dny starší ohař Chester, který se nejdřív bál stejně jako minule já, ale pak se našval, že mu pořád žužlám ucho, a šel se se mnou honit a kousat. Akorát má trochu váhovou nevýhodu - přestože jsem mladší, jsem o dost macatější než on :-) Škoda, že panička nevzala foťák. Domů jsem opět přišla naprosto vyčerpaná a kladla jsem se už na chodbě před výtahem, ale páníčkům se podařilo mě přesvědčit, abych vydržela až do pelíšku.
Dnes jsem jela na otočku za kocourkem do Tlumačova, protože panička slíbila, že přijede nakrmit tamní chovnou zvěř, když nikdo nebyl doma. Cestou jsme se stavili ve zverimexu podívat se na tetu, vyloudit novou hračku a nakoupit odměny na příští týden (mimochodem jsou moc dobré - musím se paničky zeptat, jak se jmenují). No a po cestě zpátky jsem jako velká šikovná holka s páníčkama ještě nakoupila... teda panička nakupovala a já jsem se s páníčkem venčila podél Dřevnice.
Váha: 10,3 kg
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat