Kdopak to mluví

Dnes jsem konečně zaštěkala na povel! Shodou okolností mi totiž panička chystala oběd o dost pozděj než normálně, a tak jsem byla na granulky natěšená, a protože panička misku ne a ne položit na zem, zakňourala jsem. Pak to na mě zkusila ještě i s piškotama, protože jsem pořád vypadala hladově, a vyšlo to - dokonce už i páníčkovi se to podařilo. Mají ze mě strašnou radost a nejradši by mě nechali štěkat pořád, ale sousedům by se to asi nelíbilo :-)