Cestou jsme se ještě stavily za tetou v obchodě pro krmení, kde jsem si stihla pohrát s Dagem (který náhodou taky přišel omrknout, jak tetě to prodávání jde) a jeho mini kamarádem Maxem (odvážný bišonek), vybrat hračku a sežrat spoustu pamlsků (mám se tam jako v ráji). Panička mi ještě domů vzala celou krabici žvýkacích tyčinek na čištění zubů a po hodině jsme byly připravené pokračovat v cestě.
V Tlumačově na mě čekala Ilčina (to je nejmladší panička) čerstvě zasazená zahrádka, tak jsem se rozhodla, že jí taky pomůžu. Přeryla jsem jí kus hrachu a trochu pokypřila salát a kedlubny, ale prej se jí to moc nelíbilo (psala pak výhružné SMS). Chtěla jsem jí to i zalít, ale nepodařilo se mi dotáhnout hadici až dozadu - stejně nedosáhnu na kohoutek.
Protože bylo moc fajn počasí a spousta času, vyzvedly jsme po obědě Ronu a šly do lomu. Tentokrát jsme došly až k němu, ale ani jedna z nás tam nevlezla - u paniček se není co divit, ty jsou zmrzlé i v červenci - ale od nás se asi nějaký plavecký výkon čekal. Ale ve výsledku jsme stejně morké byly - jak jsme se s Ronou procházely okolo a na kraji jedné maxikaluže/minirybníčka (hloubka tak 0,5 m), ujely mi nohy a žuchla jsem tam až po krk. A ta potvora Rona mě pak nechtěla nechat vylézt. Byl to moc fajn výlet.
V neděli jsem ještě s páníkama a tím kamarádem šla na procházku k fryštácké přehradě, ale to už tak zábavné nebylo - pořád jenom strom, strom, strom, pak špinavá voda s dvouma kačenama, co nechtěly připlavat ani pro piškotek, a zase strom, strom, strom. Moji hladoví dvounožci si ještě na Kocandě dali pozdní oběd (já jsem dostala jen vodu a pár piškotů) a bylo po víkendu.
Jsem zvědavá, co se bude dít tentokrát.
Ahoj Angie, přeju ti všechno nejlepší. Moje paničky tomu taky vůbec nechtěly věřit, když mi přišly třást tlapkou. Vždyť se pořád chovám jako malej :-) Tak vzhůru do dalšího roku, měj se fajn, pac a pusu, brácha Alf
OdpovědětVymazat