čtvrtek 7. května 2009

Moje první narozeniny

Už je ze mě velký pes. Od neděle už panička na dotaz, jak jsem stará, nehlásí počet měsíců, ale říká "1 rok". Nikdo to pořád nemůže moc pochopit, protože jsem se sem přece sotva nastěhovala, ale je to fakt. Mám na to i papír... 
Docela jsem se měla - páníci v rámci oslav uvolnili můj stravovací režim a dávali mi dobrůtky, i přesto, že jsem granule nechala ležet v misce ladem. Po obědě mě prošli do města, protože panička měla chuť na zmrzlinu (páníček mi dal ochutnat té své smetanové, ale bylo to studený, brr... takže nezájem. Spíš jsem chtěla ten rohlík, co někdo nechal válet u lavečky, ale to mi neprošlo). 
Bylo teplo, tak jsem cestou zpátky už i dost funěla. Ale když mi panička po příchodu naservírovala tvarohovo-piškotový dort se žvýkací tyčinkou místo svíčky, sebrala jsem poslední zbytky energie a všechno to slupla. Pak už si toho moc nepamatuju, protože jsem zbytek dne prospala :-)

I když se to paničce moc nelíbí, jako velká holka jsem si tento týden prosadila, že budu jíst jen jednou denně a pořádně. Ano, opravdu jsem to byla já - ne panička. Ta mi pořád vnucovala snídani a večeři a odmítala pochopit, že já prostě nesnídám. Teď už jí to konečně došlo... Jen by mi do těch granlí mohla častěj šoupnout nějaké zpestření (třeba maso ;-p)

Žádné komentáře:

Okomentovat