Na veterinu jsme šly s paničkou až dnes. Zase jsem se ve dveřích začala cukat, panu doktorovi jsem se vyhýbala obloukem a na váhu 5 cm nad zemí mě musela panička se sestřičkou vytlačit, protože i když jsem tam nejdřív na paniččin povel jakžtakž vylezla, váha ukazovala asi polovičku - seděla jsem tam totiž jen na půl zadku a to jsem se ještě opírala o zeď... panička se za mě začíná stydět... Pozitivní ale je, že mi pak už nic nedělali, tak jsem se přestala snažit projít zdí a seděla jsem paničce u nohy...
Po návratu domů mě čekalo odčervení, což mi nijak moc nevadí, protože o tom většinou nevím. Akorát panička se rozhodla, že zkusí, jestli sežeru i nezakamuflovaný prášek - normálně samozřejmě ne, tak mi ho šoupla do tlamičky a držela, dokud jsem ho nespolkla, ale pak jsem dostala pamlsek, tak si to u mě trochu vyžehlila...
Venku to vypadá čím dál víc jak na Sibiři. Už asi šestý den bez přestávky sněží. Dokonce i já už začínám mít venku v neušlapaném terénu problémy. Třeba dneska jsem si přičapla, že se vyčurám a zjistila jsem, že mám celou prdelku ve sněhu...
Pokud přestane ta zmrzlá voda aspoň někdy padat dýl než na pět minut, vezmeme ven foťák a zdokumentujeme to.
Žádné komentáře:
Okomentovat