Co bych vám ještě napsala... a jo, třeba to, že už nejsem žádný malý posera, ale velký obranář :) Teda jako já se bojím pořád (věcí, které neznám), ale už jsem se začala ohrazovat, když jsou na mě nějací psi zlí... Teď nedávno jsme třeba s paničkou postávaly s Bettynou a jejím páníčkem u chodníku a kolem šli nějací lidi s hrozně agresivním yorkšírem. Byl sice uvázaný, ale jen na navíjecím vodítku (a to ještě na dlouho) a normálně chtěl Bettynu kousnout. Když panička viděla, co to je za potvoru, radši si mě připnula na vodítko, protože tušila, že by to nemuselo dopadnout dobře, kdyby si to ten uřvanec zkusil i na mě... No a jak šel kolem, tak to samozřejmě zkusil! Tak jsem vyskočila a zavrrrčela jak nejhůř umím - no kdyby nebylo vodítka a toho, že to panička čekala a byla připravená, měl to drzoun spočítané! Ale dovolovat si na nás nikdo nebude! Prý budu chodit s páníčkem na obrany - ne abych kousala, ale právě proto, abych jenom zastrašila, ale nekousla... Jsem zvědavá - lovit páníčka mě moc baví :D (panička se nechce nechat).
Tak já zase pustím k počítači paničku a jedu s páníčkem na fotbal, když je tam tak krásně.
Pac a haf, A.
P.S. A krásné Velikonoce všem, kdybych se už do té doby neozvala :)
Žádné komentáře:
Okomentovat