Ladovská zima

Pořád se chystám, že vám písnu, a pořád nějak není čas... To ten snížek - jsme tu jak zapadlí vlastenci, několik dnů skoro bez přestání sněžilo, a když nesněžilo, tak chumelilo.

Silvestra jsme přežili v pořádku. Byla u nás návštěva (zasedli mi sedačku a nechtěli se nechat vyšťouchat), tak jsem se povalovala v pracovně a pozorovala, jestli něco dobrého neupadne na zem. Neupadlo. Když se blížila půlnoc, páníček mě vzal ven, abych se prý nepotentovala, až začnou dělobuchy. Ale nějací aktivisti začali střílet už o půl dvanácté, zrovna když jsme vyšli před barák. Stihla jsem se akorát vyčurat - pak jsem si všimla, že se nám nad boudou strašně blýská, tak jsem páníčka táhla směrem pryč, abych ho jako zachránila. Páníček si pak ale asi vzpomněl, že jsme tam nechali paničku, tak jsme to otočili a zdrhali zpátky. Když jsme vyjeli k nám do patra, panička dělala, že se vůbec nebojí, ale určitě strach měla, protože když pak páníček s návštěvou šel na balkon zkontrolovat ty světýlka, panička zůstala v pracovně - tak jsem musela samozřejmě zůstat s ní - přece ji tam nenechám samotnou, no ne? A aby se teda nebála, tak jsem s ní dělala dej pac a lehni a tak... no znáte to.

No a když máme ten nový rok, tak jsme s paničkou začaly večer chodit na novou procházku. Původně jsem měla začít chodit zase na cvičák, ale ten sníh mi dělá trochu problém - každou chvilku musíme zastavit, protože mám na prstech bambule - tak místo toho chodíme večer na zhruba 1-1,5hodinovou procházku. Vždycky přeběhneme za hlavní cestu na druhou stranu Svahů a tam si běhám na volno - vede tam totiž chodník, po kterém se dá dojít až dolů do města (a druhým se zase dá vrátit), tak děláme takové dlouhé kolečko. A hlavně tam chodí málo pejsků a lidi, co neznám, takže po nich neskáču. Panička říká, že to snad ani nejsem já... 

Panička sebou teď na procházkách mívá spoustu takových studených bílých balónků, co mi pořád někam háže a já lítám jak splašená a snažím se je chytit a najít... ale zatím mi to moc nejde. A když se mi podaří nějaký chytit ve vzduchu, záhadně zmizí... Zvláštní ale je, že jsem si ještě nevšimla, že by panička ty balonky měla někde doma... budu jí muset pořádně pročichat kapsy. To je fakt záhada.