Mám nový pelíšek

Minulý týden to původně vypadalo na náročný víkend, protože v pátek bývá školka, v sobotu jsme jeli do tlumačova a v neděli měl přijet původní páníček-chovatel se ségrou a mamčou na návštěvu, ale skutečnost byla jiná. Školka se výjimečně nekonala a návštěva taky ne, protože u Piškotů onemocněli... Ale snad se ještě ukážou, než začne semestr a moje panička a ségřin a mamčin páníček začnou zase jezdit do školy.

U nás se teď nic nového neděje. Panička se mnou pořád cvičí (když necvičím já s ní), rostu jako z vody, padají mi zuby a kradu - nejradši chleba. Třeba minulý týden jsem si ho podala ze sporáku, kde ho panička měla položený, aby se rozmrazil... Smůla no, musela si vytáhnout druhý :-)

A taky už spím v posteli... Páníčci se sice snažili mě přesvědčit, že na zemi je to o dost lepší, ale mně se nezdá. Nevidím jediný důvod, proč bych měla spát někde jinde než oni. Páníček se sem tam ještě pokusí o nějakou odvetnou akci, ale myslím, že válku prohrál... já na něho vždycky zakoulím očima a je to :-)
(Ale není to zadarmo - vypadá to, že mě asi budou doma častěj sprchovat, abych jim v posteli nesmrděla... Zrovna předvčerem jsem přišla z procházky tak strašně oslintaná a smradlavá, že jsem musela chtě nechtě do vany.)